minato

Suichu aneb život pod hladinou >> Kapitola 1.

29. května 2011 v 15:58 | Mitsuki-neechan |  Other
Vzteklý křik dívky byl slyšet po celém lese, až do Konohy. Dívku drželi dva Jouninové a táhli jí směrem do vesnice. Tohle chování pro ní nebylo tipické. Většinou jí bylo všechno jedno.

"Nechte mě bejt!" Rozzuřeně jsem sebou šila ze strany na stranu. Jouninové mi nevěnovali žádnou pozornost. Znovu jsem s sebou trhla a jednomu z nich jsem se vysmekla. Rychle jsem se vysmekla tomu druhému a rozběhla jsem se směrem od Konohy. Udělala jsem sotva tři kroky a už jsem ležela na zemi. Skočil po mě Jounin s čelenkou přes jedno oko a s maskou přes ústa.
"Díky, Kakashi." řekl ten druhý chlápek s cigaretou v puse.
"Není zač..." Zkroutil mi ruce za záda a zvedl mě. Tlačil mě před sebou a tím mi sebral jakoukoli šanci na útěk.
"Nechte mě na pokoji! Nic jsem neudělala!" Demonstrativně jsem povolila nohy a v tu ránu jsem seděla na zemi.
"Přestaň se vzpírat! " pohrozil mi ten muž v masce "Akorát si tím víc škodíš!" Když poznal, že se nehodlám zvedat, vzal mě na záda a rozběhl se do Konohy. Měl pravdu. Takhle sotva uteču a budu tam mnohem dříve. To je pech! A navíc jeho přítelíček s cigaretou v puse se nás drží jak klíště. Doběhli jsme k hlavní bráně Konohy. Dva mladíci seděli v budce a zvědavě si mě měřili pohledem.
"Kam jdete?" řekl jeden z nich s páskou přes nos.
"Za Hokage-sama!" Ten chlápek jen kývnul a Kakashi se opět rozběhl směrem k hale. Přededveřmi mě postavil na zem.
"Uklidni se a nedělej žádné hlouposti!" Sotva jsem se nadechla, že začnu odporovat, tak otevřel dveře a celá "naše" skupinka se objevila v kanceláři. Za stolem seděla nějaká ženská a koukala na mě vražedným pohledem.
"Namikaze Mitsuki! Dala jsi nám zabrat!" Nadechla se aby mohla pokračovat v proslovu, ale já jsem byla rychlejší.
"Co po mě chcete?! Nic jsem neudělala!" Ucítila jsem šťouchnutí, které přišlo z Kakashiho strany, ale bylo už pozdě.
"Nic! Utekla jste ze země a přešla jste do neutrálního území! Víte vůbec jak jste pro nás důležitá!" Rozzuřená Hokage udeřila do stolu, který se rodělil na dvě poloviny a převrhl se.
"Jsem pro vás tak důležitá a ani mě nenecháte se vyučovat na akademii?! Jak mám zastoupit svého otce, když mě nenecháte ani vystudovat!" Hokage se zarazila a hledala vhodná slova.
"Já si jí vezmu na starost..." V okně se zničeho nic objevil muž v masce. Hokage na něj rozzuřeně pohlédla a pak se otočila ke mě.
"Dobře tedy! On tě bude učit, pod podmínkou, že neutečeš!" To byla přijatelná nabídka.
"Dobře, uvidíme...." Hokage usedla na židli.
"Akiro, je ti jasné, že když uteče je to na tebe!"
"Nemá šanci!" Nasupeně jsem si překřížila ruce přes prsa a vydala jsem hlasité a uražené tsss.
"Prosimtě, už si jí vem!"
"Hai, Hokage-sama!" V nestřeženém okamžiku se vedle mě objevil, chytil mě kolem pasu a vyskočil semnou oknem ven.
"Pusť mě!" Zařvala jsem snad na celou Konohu. Sotva jsem to dořekla, před námi se objevil blondýn v oranžovočerném oblečení. Muž, který mě nesl zastavil.
"Nepleť se do toho Uzumaki!" Uzumaki? Něco mi to říkalo, ale nemohla jsem si za boha vzpomenout.
"Uzumaki?" přemýšlela jsem nahlas a ten chlapec se na mě podíval a přátelsky se usmál.
"Hai, Uzumaki Naruto Dattebayo!" A najednou mi to docvaklo. Uzumaki Naruto je můj nevlastní brácha! A kvůli němu zemřel můj otec!
"Ztrať se!" Naruto se nasupil a výhružně se na mě podíval.
"Máš snad něco proti?!"
"Jo mám! To že-" Muž, který mě celou dobu nesl mi zacpal pusu a podíval se na Naruto.
"To je věc ANBU, Uzumaki, nepleť se do toho..." S těmihle slovy jse zase rozběhl pryč a já jsem začala přemýšlet, proč ho tak nenávidím! Je to jen kvůli tomu, že mi zabil otce, nebo je v tom i něco víc???
 


Komentáře

1 *Yoshie_Uzumaki* *Yoshie_Uzumaki* | Web | 31. května 2011 v 20:15 | Reagovat

Sate, :)
jen oznamuju, že na mém blogu je třídění AFFsek... tak se zapiš... nerada bych o Tebe přišla... ^^)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.