minato

Postraní úmysly >> Kapitola 1.

3. prosince 2011 v 7:50 | Mitsuki-neechan
Hodně jsem vás zanedbávala, tak jsem přidávám první kapitolu Postraních úmyslů, brzo očekávejte 4. Kapitolu Příběhů ovlivněných vámi a na Ty v Narutovi se taky pracuje...

"Konečně tě přijali!" zajásá dojatý Naruto a obejme Sasukeho "Jsem tak rád! Jdeme to oslavit do Ichiraku!" řekl Naruto, chytil Uchihu za ruku a táhl ho pryč. Sasuke se napůl neochotně nechal odtáhnout pryč. Chápal, že je Naruto šťastný, ale zároveň si chtěl zachovat svoje dřívjejší postavení. Během chvilky se ocitli u Ichiraku a Naruto ho vtáhl dovnitř. Sedli si na červené barové židličky u pultu.
"Staříku, dvě mísy rámenu!" Stařík se otočil a usmál se na svého dlouholetého zákazníka, ale když uviděl Uchihu úsměv ho přešel. Otočil se a začal připravovat dva rámeny. Sasuke si na reakce občanů Konohy zvykl, už mu to přišlo i normální. Během chviliky se před nimi objevili misky rámenu a Naruto se do té své ihned pustil. Sasuke se jen zahleděl do té své, když v tom ho Naruto zaujal. Podíval se na něj, jak se cpe rámenem a všímal si věcí, kterých by si normální člověk nevšiml. Pozoroval jeho útlé tělo, smyslné rty a zlatavé vlasy. Snažil se to v sobě potlačit, ale nebylo možné tomu odolat. Sasuke pohlédl do své misky a vybavil se mu okamžik před třemi lety, když u Orochimara hledal sílu, kterou také našel, ale za velkou cenu.
<<<<<<
Před třemi lety
<<<<<<
Sasuke přišel do jeskyně, ve které instinktivně cítil Orochimara. Vstoupil do temnoty a už si říkal, že se asi spletl, když v tom uviděl první pochodeň, jejíž ostré světlo se mu zabodávalo do očí. Pokračoval dál chodbou ve které se čím dál tím více rozjasňovalo. Po chvíli došel do místnosti, kde na židly seděla silueta muže. Sasuke nepotřeboval ani zrak k tomu, aby poznal kdo to je.
"Tak jsem tady! Orochimaru!" řekl sebevědomě. Muž vstal ze židle a jeho jazyk zakmital vzduchem.
"Udivuje mě, že jsi nepřišel se zvučnou čtyřkou..." Sasuke se jen ušklíbl.
"Je to banda břídilů, nakonec i Naruta jsem musel dostat sám...." řekl Sasuke a při pomyšlení na svého "bratra" v něm hrklo. Rychle tyhle myšlenky zaplašil a věnoval pozornost Orochimarovi.
"Sasuke pojď blíž, stojíš na kraji místonosti, může tu být dost špehů, i když je to velice malá pravděpodobnost...." Sasuke došel k hadímu muži, tak aby byl dva kroky od něj. Standartní vzdálenost, nikdo nikomu nemůže nic udělat z téhle vzdálenosti, ledatak, že by použil jutsu, ale Sasuke by poznal, kdyby začal skládat pečetě.
"Tak je to lepší...." řekl a usmál se.
"Nejsem tu proto, abych tlachal, chci zesílit...." řekl už trochu nabroušeně.
"Tak síly se ti zachtělo...." řekl Orochimaru a udělal krok k Sasukemu. Uchiha chtěl couvnout, ale najednou, jako by jeho nohy zarostli do země. Podíval se na své kotníky, kde se svíjelo klubko hadů. Než stihl cokoliv udělat, Orochimaru ho chytil za bradu a donutil ho se mu podívat do očí.
"Nic není zadarmo a proto i já budu za to něco výměnou chtít...." Orochimaru oblízl Sasukemu tvář a on ihned pochopil co po něm Orochimaru chce. Sasuke se začal vzpouzet.
"Sasuke nemá cenu se vzpouzet....." řekl Orochimaru a nechal jednoho z hadů se obmotat kolem Sasukeho hrudníku. Když Sasukemu had vklouzl pod tričko tak se nemohl udržet a vzdychl. Na tuhle chvíli Orochimaru čekal. Orochimaru dal Sasukemu polibek a svůj jazyk vložil Sasukemu do úst. Sasuke se snažil utéct nebo se alespoň vyprostit z obětí hada, aby s ním mohl bojovat. Orochimarova ruka sklouzla k Sasukeho chloubě, která už byla celkem naběhlá. Sasuke se vzpouzel jak mohl, ale po chvíli mu došli síly a neměl jinou možnost, než se podvolit. Orochimaru si toho všiml a odtrhl se od Sasukeho rtů.
"Vidíš, já jsem ti říkal, že to nemá cenu se vzpouzet...."řekl Orochimaru a se svými slovy sundal Sasukemu kalhoty a vzal do úst jeho úd. Sasuke slastně vzdychl, už se přestal omezovat. K čemu by se omezoval, zaprvé by z toho nic neměl a za druhé by jeho cesta síly skončila pod úrovní Naruta. Ano dělá to pro Naruta, pomyslel si Sasuke. Orochimara po čase omrzel Sasukeho úd a tak navlhčil jeho dirku a tvrdě zasunul. Sasukemu vytryskly slzy a bolestivě zakřičel. Zatnul pěsti a snažil se vrátit do reality.
"Sasuke! Není ti něco?" zeptal se Naruto a položil mu ruku na rameno. Sasukem projel zachvěv a když se podíval do blonďáčkových očí málem neudržel svoje touhy. Všechno co kdy v životě udělal bylo pro tohohle chlápka. Zavřel oči a uklidnil se. Pak se znovu podíval na Naruta a vklidu promluvil.
"Nevím, není mi nějak dobře, asi si půjdu lehnout..." řekl Sasuke, ale když uviděl Narutův smutný pohled tak se zarazil. "Ale jestli chceš můžeš...." řekl Sasuke dříve, než si stihl rozmyslet co povídá. Naruto se usmál.
"Tak jo..." Sasuke se chytil za nos, aby skryl proud krve z jeho nosu. "Klidně tě doprovodím domů..." řekl blonďák a andělsky se usmál. Sasuke si v duchu začal nadávat, na co to myslel a v doprovodu Naruta dorazili k Uchihově bytu. Oba dva začali neklidně přešlapovat, když se měli rozloučit. Byl to nezvyk, protože se vlastně nikdy nedoprovázeli.
"T-tak se měj Sasuke..." přerušil trapné ticho Naruto. Otočil se a snažil se co nejrychleji odejít.
"Počkej!" řekl Sasuke a Naruto se zastavil. Nechápavě se otočil a zahleděl se Uchihovi do očí. "Já jen, v kolik se jde na trénink?" Naruto se usmál a došel k Sasukemu.
"Víš, my trénujeme každý sám, už to není jako za starých časů, ale jestli chceš tak zítra...um...v šest ráno?"
"Jo proč ne. Ale udivuje mě, že ty a Sakura netrénujete spolu, byli jste si tak blízcí.... Pokud si dobře pamatuju, tak jsi jí měl rád..." řekl s ledovým klidem a Naruto zčervenal. Najednou se za Narutovými zády objevil Sai, který byl pro Sasukeho zcela neznámí. Políbil Naruta na krk a když si všiml Uchihy, tak si stoupl vedle Naruta a pevně ho chytil za ruku, tak nápadně, aby Sasuke poznal o co tu jde. Naruto zrudl jako rajče a Sasuke se snažil, aby nevypadal tak šokovaně, jak se cítil. Celou dobu se držel, aby si s Narutem něco nezačal, aby ho nezkazil, ale Naruto je stejně zkažený jako on.
"Kdo jsi?" zavrčel skoro až výhružně Sasuke.
"Pokud vím, tak ti do toho nic není..." řekl Sai s až příliš nuceným úsměvem. Jejich vzteklé pohledy se potkaly a Naruto to vycítil.
"Sasuke, Sai nechte toho! Sasuke, zejtra teda u tří kmenů! A my Sai půjdeme...." řekl Naruto sebevědoměji, než se cítil.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.